Zobrazují se příspěvky se štítkemstrašidla. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstrašidla. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 12. června 2015

Pán v postýlce

Včera v noci, v půl jedenácté, začala Alice z ničeho nic příšerně řvát, vřískat. Ne jako když si ublíží a něco ji bolí, to pláče, ale jako když se jí děje veliká nespravedlnost nebo prostě nějaký zásadní problém. (Přiznám se, že víc druhů pláčů nerozeznám. Jeden na bolest, jeden na skutečný problém a jeden, co si snaží něco vydupat). Hnedle jsem běžela do ložnice. Alice seděla v postýlce, úplně vzhůru.
"Pán," řekla a ukázala do rohu postýlky. V postýlce nikdo další nebyl. Ani jsem tam nikoho nečekala.
"Už je pryč." utěšovala jsem ji. "Šel domů." pokračovala jsem.
"Pyč, tomů."opakovala Alice. Po chvíli hlazení si lehla, vzala si mlíko, zajíčka a když jsem se po čase vrátila, tak už spala

IMG_4240

A já mám problém. Já se totiž strašidel strašně bojím. Nedívám se nikdy na horory, protože se bojím. Když jsem doma v noci sama, tak si všude rozsvítím a ideálně ještě pustím hudbu. Seriál Twin Peaks ve mne zanechal silný hrozivý dojem, protože tam vystupuje slizký, záludný, neskutečný BOB (a já jsem se na ty obrázky teď fakt neměla koukat). A i když pán v postýlce nemusí vůbec vypadat takhle strašidelně, tak je strašidelné už jen to, že je někde, kde nikdo být nemá a není. To je na tom děsivé Že je to nereálná, neskutečná hrozba, kterou nedokážu ve své hlavě ničím racionálním zahnat. Protože není racionální, skutečný. Já vím, že není. Ale stejně mne straší. A nevím přesně, jak se k tomu postavit, kvůli Alici. Jistě ji neuklidním, když se budu sama bát. Kromě toho, já žádného pána v postýlce skutečně nevidím. Mám o něm něco zjišťovat? Mám se jí vyptávat, co tam dělal, jak vypadal? Nebo je lepší to prostě nepřipomínat, shodit ze stolu s tím, že už tam není, tak se to nestalo a není se čeho bát? Nevytvořím v ní dojem, že ji neberu vážně? Bude zajíček na zahnání strašidel stačit? Bude stačit, že je v postýlce, nebo ho musí Alice držet? (Lepší bude, když to zajíček zvládne bez držení, postýlka je velká a ne vždycky ho Alice při spánku drží v ruce.) Budeme muset koupit větší zvířátko? Budeme muset koupit medvídka pro mne? (Medvídka bych si koupila, kdybych věřila, že mne ochrání. Ale já tomu bohužel nevěřím. Moc ráda bych medvídka v nějaké formě měla, ale v tomhle případě dochází k souboji mezi racionalitou, která říká, že strašidla nejsou, takže proti nim nic nefunguje, a iracionalitou, která říká, že je třeba se bát i toho, co nevidím. Takže se bojím, ale nemám obranu).